Peutz-Jeghersův syndrom: příčiny a diagnóza

Peutz-Jeghersův syndrom (PJS) je dědičný stav, který zvyšuje riziko polypoidních fibroidů v gastrointestinálním traktu. Bez řádného sledování může být riziko rakoviny prsu, tlustého střeva, slinivky, žaludku, varlat, vaječníků, plic a děložního čípku u lidí s PJS zvýšeno až na 93 %.

Histiomy jsou výrůstky normální tkáně, které proliferují do benigního nádoru. U PJS se polypoidní apendicitida obvykle vyskytuje v tenkém a tlustém střevě a může způsobit krvácení nebo jiné problémy, jako je neprůchodnost střev.

Jak se projevuje Peutz-Jeghersův syndrom?

Jedním z charakteristických znaků PJS, které lze pozorovat u dětí, je slizniční (slizniční) hyperpigmentace, která se projevuje jako oblasti hyperpigmentace kůže a úst. Tmavě zelené nebo tmavě hnědé pihy jsou také běžné u lidí s PJS, zejména kolem úst, rtů, prstů na rukou a nohou. Pihy se objevují v raném věku a s věkem mizí, takže u dospělých s PJS, u kterých je diagnostikována rakovina, jsou často neviditelné.

Dalším projevem Peutz-Jeghersova syndromu je růst polypů v gastrointestinálním traktu, který může způsobit krvácení a obstrukci. Průměrný věk, kdy se objevily zažívací příznaky, byl 10 let.

Lidé s alespoň 2 z následujících vlastností jsou vystaveni vysokému riziku PJS:

  • V tenkém střevě byly přítomny minimálně 2 polypoidní polypoidní polypy Peutz-Jeghersova typu.
  • Charakteristické pihy na rtech, ústech, rukou nebo nohou.
  • Mít blízkého člena rodiny s diagnózou PJS.

Subjekty s výše uvedenými charakteristikami by měly podstoupit genetické testování, aby se hledaly genetické mutace v genu STK11.

Peutz-Jeghersův syndrom: příčiny a diagnóza

Tmavě zelené nebo světle hnědé skvrny kolem úst a rtů svědčí o PJS

Příčiny Peutz-Jeghersova syndromu

V současné době vědci identifikovali jako příčinu PJS mutace v genu STK11 (také známém jako gen LKB1). Kromě toho mohou existovat další geny způsobující Peutz-Jeghersův syndrom, které nebyly objeveny. PJS zvyšuje riziko vzniku rakoviny a polypů a pravděpodobně se v rodině přenáší z generace na generaci.

Normálně jsou v buňce 2 kopie každého genu: 1 zděděná od matky a 1 zděděná od otce. Peutz-Jeghersův syndrom je autozomálně dominantní. Každý příbuzný prvního stupně (otec nebo matka, dítě nebo sourozenec) osoby s PJS má 50% šanci, že zdědí stejnou mutaci, která způsobuje onemocnění.

Vyskytly se také případy Peutz-Jeghersova syndromu přítomného u některých jedinců bez příznaků nebo rakoviny v rodinné anamnéze, jako u pacientů s jinou PJS. Odhaduje se, že asi 25 % případů PJS má novou mutaci v genu STK11, která není zděděna od rodičů. Osoba s novou mutací STK11 má 50% šanci, že tuto mutaci předá svému biologickému dítěti.

Peutz-Jeghersův syndrom: příčiny a diagnóza

Peutz-Jeghersův syndrom je autozomálně dominantní

Jak se diagnostikuje Peutz-Jeghersův syndrom?

Lidé s příznaky uvedenými výše by měli provést diagnózu PJS pro rychlou léčbu. Tito lidé mohou získat genetické poradenství a poté krevní testy, aby se hledaly mutace v genu STK11. Když je nalezena mutace genu STK11, mohou být PJS diagnostikováni i další členové rodiny, pokud jsou testováni a mají stejnou genovou mutaci. 

Někteří lidé však mohou mít syndrom, aniž by měli mutaci v genu STK11. Lidé se známou nebo suspektní PJS by měli mít pravidelné screeningy rakoviny.

Gastrointestinální endoskopie 

Gastroskopie , kolonoskopie atd. by měla být zahájena ve věku 8 let. Pokud jsou zjištěny polypy, je třeba test opakovat každé 2 až 3 roky. Pokud do 8 let nejsou vidět žádné polypy, opakujte testování ve věku 18 let a poté každé 2 až 3 roky.

Peutz-Jeghersův syndrom: příčiny a diagnóza

Gastrointestinální endoskopie by měla být provedena ve věku 8 let

Pankreatická MRI

Lidé ve věku 30 až 35 let by měli podstoupit magnetickou rezonanci slinivky břišní ke screeningu rakoviny slinivky břišní , nebo pokud je rakovina slinivky břišní v rodinné anamnéze, screening by měl být proveden 10 let před věkem osoby, nejmladší s rakovinou. Pokud je například nejmladšímu člověku v rodině s rakovinou slinivky 30 let, zbytek rodiny by měl podstoupit magnetickou rezonanci slinivky do 20 let.

Kromě toho by ženy s Peutz-Jeghersovým syndromem měly být vyšetřovány na rakovinu tím, že by se měly provádět mamografie začínající ve věku 20 let, každé 2-3 roky, poté každoroční mamografie od 40 let a pravidelné gynekologické prohlídky. U mužů s PJS může pacient podstoupit ultrazvuk varlat, aby zjistil abnormality a léčil onemocnění včas.

Nositelé genetických mutací, které zvyšují riziko dědičné rakoviny u jejich dětí, ale přesto můžete předejít riziku vzniku onemocnění v další generaci pomocí preembryo genetických diagnostických metod v kombinaci s IVF, čímž eliminujete riziko vzniku nebezpečných rakovin u jejich dětí. děti.


Leave a Comment

Návod na první pomoc při zlomených nohách

Návod na první pomoc při zlomených nohách

Zásadní průvodce první pomocí při zlomenině nohy včetně moderních postupů podle nejnovějších lékařských standardů. Naučte se rozpoznat příznaky <strong>zlomené nohy</strong> a správně aplikovat <strong>první pomoc</strong>.

Zubní absces: Příčiny, účinná léčba a prevence

Zubní absces: Příčiny, účinná léčba a prevence

Zubní absces představuje akutní infekci vyžadující okamžitou pozornost. Nové výzkumy z roku 2024 ukazují, že včasná léčba zubního abscesu může snížit riziko komplikací o 67%.

Kde se nachází panenská blána? Jak poznat, zda je panenská blána v klidu nebo ne?

Kde se nachází panenská blána? Jak poznat, zda je panenská blána v klidu nebo ne?

Nejnovější informace o panenské bláně v roce 2024: Kde se nachází, jak vypadá a moderní metody kontaktu. Zjistěte <strong>přesné lékařské poznatky</strong> o této anatomické struktuře.

Jak dlouhá by měla být jízda na kole, kolik kilometrů denně pro dobré zdraví?

Jak dlouhá by měla být jízda na kole, kolik kilometrů denně pro dobré zdraví?

Zjistěte ideální délku cyklistického tréninku a počet kilometrů pro maximální zdravotní benefity. Nové poznatky o spalování kalorií a prevenci osteoartrózy.

Přehled anatomie žaludku, postavení částí tvořících žaludek

Přehled anatomie žaludku, postavení částí tvořících žaludek

Podrobný přehled anatomie žaludku včetně nejnovějších výzkumů. Zjistěte funkce jednotlivých částí, krevní zásobení a praktické tipy pro zdraví trávicího systému.

Co dělat, když dítě při užívání antibiotik zvrací?

Co dělat, když dítě při užívání antibiotik zvrací?

Co dělat když dítě po antibiotikách zvrací? Kompletní průvodce řešením nevolnosti s ověřenými postupy a tabulkami doporučení. Zjistěte jak předcházet zvracení a správně reagovat.

Účinné léky na bolest kyčle, které byste měli znát

Účinné léky na bolest kyčle, které byste měli znát

Objevte nejúčinnější <strong>léky na bolest kyčle</strong> a moderní léčebné postupy. Zjistěte, jak správně kombinovat medikamentózní léčbu, fyzioterapii a chirurgické řešení pro maximální účinek.

Co je DIA mmHg? 5 nejdůležitějších věcí, které byste měli vědět o DIA (mmHg)

Co je DIA mmHg? 5 nejdůležitějších věcí, které byste měli vědět o DIA (mmHg)

DIA mmHg jako klíčový ukazatel kardiovaskulárního zdraví. Zjistěte nové metody měření, aktuální normy WHO 2023 a účinné preventivní strategie pro optimální diastolický tlak.

Co jsou lymfatické uzliny pod bradou? Příčiny a příznaky

Co jsou lymfatické uzliny pod bradou? Příčiny a příznaky

Zduřené lymfatické uzliny pod bradou (lymfadenopatie) signalizují imunitní reakci. Objevte nejnovější poznatky o příčinách, diagnostice a moderních léčebných postupech.

Koktání ve stresu: Příčiny, příznaky, léčba

Koktání ve stresu: Příčiny, příznaky, léčba

Objevte nejnovější poznatky o stresovém koktání - od neurobiologických příčin po moderní terapie. Efektivní řešení jak zvládat koktavost pomocí logopedie a technologií.