Peutz-Jeghersův syndrom: příčiny a diagnóza

Peutz-Jeghersův syndrom (PJS) je dědičný stav, který zvyšuje riziko polypoidních fibroidů v gastrointestinálním traktu. Bez řádného sledování může být riziko rakoviny prsu, tlustého střeva, slinivky, žaludku, varlat, vaječníků, plic a děložního čípku u lidí s PJS zvýšeno až na 93 %.

Histiomy jsou výrůstky normální tkáně, které proliferují do benigního nádoru. U PJS se polypoidní apendicitida obvykle vyskytuje v tenkém a tlustém střevě a může způsobit krvácení nebo jiné problémy, jako je neprůchodnost střev.

Jak se projevuje Peutz-Jeghersův syndrom?

Jedním z charakteristických znaků PJS, které lze pozorovat u dětí, je slizniční (slizniční) hyperpigmentace, která se projevuje jako oblasti hyperpigmentace kůže a úst. Tmavě zelené nebo tmavě hnědé pihy jsou také běžné u lidí s PJS, zejména kolem úst, rtů, prstů na rukou a nohou. Pihy se objevují v raném věku a s věkem mizí, takže u dospělých s PJS, u kterých je diagnostikována rakovina, jsou často neviditelné.

Dalším projevem Peutz-Jeghersova syndromu je růst polypů v gastrointestinálním traktu, který může způsobit krvácení a obstrukci. Průměrný věk, kdy se objevily zažívací příznaky, byl 10 let.

Lidé s alespoň 2 z následujících vlastností jsou vystaveni vysokému riziku PJS:

• V tenkém střevě byly přítomny minimálně 2 polypoidní polypoidní polypy Peutz-Jeghersova typu.
• Charakteristické pihy na rtech, ústech, rukou nebo nohou.
• Mít blízkého člena rodiny s diagnózou PJS.

Subjekty s výše uvedenými charakteristikami by měly podstoupit genetické testování, aby se hledaly genetické mutace v genu STK11.

Tmavě zelené nebo světle hnědé skvrny kolem úst a rtů svědčí o PJS

Příčiny Peutz-Jeghersova syndromu

V současné době vědci identifikovali jako příčinu PJS mutace v genu STK11 (také známém jako gen LKB1). Kromě toho mohou existovat další geny způsobující Peutz-Jeghersův syndrom, které nebyly objeveny. PJS zvyšuje riziko vzniku rakoviny a polypů a pravděpodobně se v rodině přenáší z generace na generaci.

Normálně jsou v buňce 2 kopie každého genu: 1 zděděná od matky a 1 zděděná od otce. Peutz-Jeghersův syndrom je autozomálně dominantní. Každý příbuzný prvního stupně (otec nebo matka, dítě nebo sourozenec) osoby s PJS má 50% šanci, že zdědí stejnou mutaci, která způsobuje onemocnění.

Vyskytly se také případy Peutz-Jeghersova syndromu přítomného u některých jedinců bez příznaků nebo rakoviny v rodinné anamnéze, jako u pacientů s jinou PJS. Odhaduje se, že asi 25 % případů PJS má novou mutaci v genu STK11, která není zděděna od rodičů. Osoba s novou mutací STK11 má 50% šanci, že tuto mutaci předá svému biologickému dítěti.

Peutz-Jeghersův syndrom je autozomálně dominantní

Jak se diagnostikuje Peutz-Jeghersův syndrom?

Lidé s příznaky uvedenými výše by měli provést diagnózu PJS pro rychlou léčbu. Tito lidé mohou získat genetické poradenství a poté krevní testy, aby se hledaly mutace v genu STK11. Když je nalezena mutace genu STK11, mohou být PJS diagnostikováni i další členové rodiny, pokud jsou testováni a mají stejnou genovou mutaci. 

Někteří lidé však mohou mít syndrom, aniž by měli mutaci v genu STK11. Lidé se známou nebo suspektní PJS by měli mít pravidelné screeningy rakoviny.

Gastrointestinální endoskopie 

Gastroskopie , kolonoskopie atd. by měla být zahájena ve věku 8 let. Pokud jsou zjištěny polypy, je třeba test opakovat každé 2 až 3 roky. Pokud do 8 let nejsou vidět žádné polypy, opakujte testování ve věku 18 let a poté každé 2 až 3 roky.

Gastrointestinální endoskopie by měla být provedena ve věku 8 let

Pankreatická MRI

Lidé ve věku 30 až 35 let by měli podstoupit magnetickou rezonanci slinivky břišní ke screeningu rakoviny slinivky břišní , nebo pokud je rakovina slinivky břišní v rodinné anamnéze, screening by měl být proveden 10 let před věkem osoby, nejmladší s rakovinou. Pokud je například nejmladšímu člověku v rodině s rakovinou slinivky 30 let, zbytek rodiny by měl podstoupit magnetickou rezonanci slinivky do 20 let.

Kromě toho by ženy s Peutz-Jeghersovým syndromem měly být vyšetřovány na rakovinu tím, že by se měly provádět mamografie začínající ve věku 20 let, každé 2-3 roky, poté každoroční mamografie od 40 let a pravidelné gynekologické prohlídky. U mužů s PJS může pacient podstoupit ultrazvuk varlat, aby zjistil abnormality a léčil onemocnění včas.

Nositelé genetických mutací, které zvyšují riziko dědičné rakoviny u jejich dětí, ale přesto můžete předejít riziku vzniku onemocnění v další generaci pomocí preembryo genetických diagnostických metod v kombinaci s IVF, čímž eliminujete riziko vzniku nebezpečných rakovin u jejich dětí. děti.