Čisté stříbrné šperky vydrží, protože budou pravděpodobně nejšpinavější. Zatímco řetízky se čistí v mýdlové vodě, k lesku silných náramků nebo broží můžete raději použít stříbrný hadřík.
Ke všemu stříbru, které je vystaveno vzduchu, dochází k zakalení – černému povlaku. Dnes je to ve skutečnosti mnohem horší, protože atmosféra našeho moderního světa nyní obsahuje spoustu síry. Nízká úroveň znečištění před průmyslovou revolucí znamenala, že stříbro bylo potřeba leštit jen zřídka.
Nátěr naštěstí nemusí poškodit kov, protože se snadno sundává. Přidejte půl šálku krystalů sody do půl litru (1 pinta) vody, vhoďte stříbrné šperky a po deseti minutách by měla být veškerá skvrna pryč, aniž byste je museli třít. Stříbrná látka je rychlou alternativou, pokud máte na práci jen zvláštní kousek, i když není příliš dobrá pro složité vzory.
Tekutý čistič stříbra (aplikovaný na hadřík, ne na šperky) se dostane do štěrbin. Zubní pasta je také účinný čistič stříbra, a aby to nebylo jednoduché, můžete k nanášení použít starý kartáček. Poté dobře opláchněte a osušte.
Pokovené stříbro vyžaduje zvláštní pozornost. Pokud se povlak opotřebovává, účinně myjete obecný kov (obvykle nikl), který reziví, pokud zůstane nějaká vlhkost. Abyste tomu zabránili (a také ochránili citlivou pokožku), natřete podezřelá místa vrstvou bezbarvého laku.
Chcete-li zpomalit matování, zabalte stříbrné předměty do hedvábného papíru předtím, než jdou do šperkovnice, nebo – nejlépe – vložte předměty do samostatných uzavíratelných plastových sáčků. I když to nevypadá moc hezky a možná máte pocit, že je nevhodné skladovat cenné a vzácné předměty v levných igelitových sáčcích, vaše stříbro ocení, když bude ve vzduchotěsném domě, a poděkuje vám tím, že ho nebudete muset při vytahování čistit.