Jedním z méně příjemných aspektů sdílení života s ptákem je zacházení s trusem. Když trus dopadne na papír na dně klece, je to v pořádku, ale nikdo nemá rád čištění trusu z podlahy (zvláště pokud je na koberci) nebo z košile, pokud jste svého ptáka drželi, když jednoho nechal létat.
S trpělivostí a důsledností můžete svého ptáčka naučit vykonávat potřebu na povel na místě, které si vyberete. Zdá se, že mladí ptáci si tuto dovednost osvojí nejrychleji a nejspolehlivější, ale i staršího ptáka můžete naučit novým kouskům.
Začněte pozorováním svého ptáka – denní doby, kdy si s největší pravděpodobností uleví, a řeč těla, kterou používá těsně předtím, jako je vrtění ocasem nebo ustupování. Vyberte si požadovaný příkaz – „Jdi na nočník“ nebo „Pospěš si“ bude stačit, stejně jako cokoli, jen pokud budete důslední.
Když uvidíte svého ptáka, jak se připravuje k odchodu, nebo víte, že je to obvyklá doba, kdy to dělá (jako první věc po ránu), požádejte ho o ruku (nebo prst, pokud je to malý pták) a držte ho nad odpadkovým košem, noviny, toaleta nebo jiná „hovínková zóna“ (někteří lidé používají papírové talíře). Dejte svému nočníku příkaz a chvalte ho, když poslechne – i když odpověď je zpočátku samozřejmě jen náhoda. Pochvala a pohlazení jsou odměnou za správné chování.
Čím větší je pták, tím déle ho může „držet“. Andulky a korely nejsou dobré o mnoho déle než 15 až 20 minut, topy, zatímco velcí papoušci mohou čekat několik hodin nebo více. V nouzových situacích ji někteří větší ptáci mohou držet i den nebo déle, ale žádat je, aby tak učinily, je stěží spravedlivé.
A přesto je to vzácný pták, který je tak spolehlivý, takže mějte papírové ručníky a další čisticí prostředky po ruce.